Zařízení k přenosu psaného písma (*), obdoba telefaxu z osmdesátých let dvacátého století. Je bezpečnější než telegram, neboť vylučuje zneužití. Pomocí elektrického spojení je tudíž možno podepisovat smlouvy obchodní i svatební. Na STANDARD-ISLANDU byl používán i k vyřizování rozvodů.
PLOVOUCĺ OSTROV
Telefot, později zdokonalený na FONOTELEFOT, je zařízení k dálkovému přenosu obrazu. Používán na STANDARD-ISLANDU.
PLOVOUCĺ OSTROV
Cesta k MĚSĺČNĺ STŘELE, vypálené z DĚLA KOLUMBIADY, inspirovala Impey Barbicana k rozvinutí teorie o Měsíčňanech. Soudil, že Měsíčňané čili Selenité v minulosti dosáhli vysokého stupně civilizace a vynalezli vše, co lidé vymysleli a ještě vymyslí. Domníval se dokonce, že kdysi navštívili i Zemi, před tisíci lety, dřív, než se člověk vůbec na Zemi objevil. Jejich střela, případně střely, spočívají dnes na mořském dně nebo zapadly do některé rozsedliny v době, kdy zemská kůra nebyla ještě dotvořena. Svou teorii stavěl na předpokladu, že Měsíc je starší než Země a civilizace zde tudíž musela vzniknout dříve.
SE ZEMĚ NA MĚSĺC
Síť PODMOŘSKÝCH Lan spojovala STANDARD-ISLAND s divadly a koncertními síněmi v Americe i Evropě. Nezapomnělo se ani na druhou linku, která přenášela potlesk posluchačů na OSTROVĚ do koncertních síní. Theatrofonům byla na Standard-Islandu věnována velká pozornost, neboť se soudilo, že hudba má blahodárný zdravotní vliv. Byly na ně proto napojeny vysílače hudební energie, které dodávaly zvukové vlny až do domů telefonicky.
PLOVOUCĺ OSTROV
Některé mořské lastury, objevené kapitánem Nemem, dávají vlákno podobné hedvábnému. Všichni plavci NAUTILU, včetně nedobrovolných návštěvníků, profesora Aronnaxe, Conseila a Neda Landa, byli vybaveni oděvy z této látky. Tkanina příznivě ovlivnila ŽIVOTNĺ STYL posádky této PONORKY.
DVACET TISĺC MIL POD MOŘEM
ZBRAŇ speciální konstrukce, jíž zničil kapitán Nemo u LINCOLNOVA OSTROVA pirátskou loď Bystrý. K akci došlo 18. 10. 1867. Torpédo zasáhlo loď do boku. Došlo k takovému výbuchu, že loď zmizela v několika vteřinách pod vodou. Černoch Nab nalezl 30. 11. téhož roku zbytek torpéda: na Fératově obrázku je vidět rozervaný válec asi 160 cm vysoký. Ve skutečnosti musel být menší, protože Nab přinesl nález Cyru Smithovi bez námahy (*) a Pencroff o něm mluví jako o válečku. Zřejmě šlo o Nemův vynález, neboť v roce 1867 byla autonomně poháněná torpéda dosud ve stádiu prototypů. Jeho konstrukce zůstala tajemstvím dodnes: torpédo totiž nepotřebovalo žádný torpédomet, Nemo ho zřejmě musel vypálit proti Bystrému takříkajíc "z ruky", neboť PONORKA NAUTILUS byla v té době už uvězněna v JESKYNI.
TAJUPLNÝ OSTROV
Na STANDARD-ISLANDU se používalo k povrchové dopravě vozidel kolejových i nekolejových, výhradně na elektrický pohon. Kromě POHYBLIVÝCH CHODNĺKŮ se nejčastěji používalo tramvají. Středem MĚSTA Milliard-City vedly dvě linky (jedna po Devatenácté ulici, odkud městská správa vyloučila obchody), další dvě vedly podél pobřeží. Celkovou délku tramvajové sítě Standard-Islandu lze tudíž odhadovat asi na třicet kilometrů. Vlak elektrické dráhy měl šest vozů, v nichž seděla řada cestujících: z tohoto údaje lze soudit, že v ose vagónu byla lavice se společným opěradlem, takže cestující seděli zády k sobě. Vlak táhla akumulátorová elektrická lokomotiva o kapacitě dvou set "Ohmových ampérů" rychlostí 15 až 20 km. Není ovšem přesně známo, co rozuměli technici Standard-Islandu pod pojmem "Ohmův ampér".
PLOVOUCĺ OSTROV
OSTROV Tsalal byl poprvé podrobně popsán v knize Edgarda A. Poea Dobrodružství Arthura Gordona Pyma. Posádka lodi Jana ho objevila v roce 1828. v 18.45 dne 24. 12. 1839 ho znovu spatřila hlídka goelety Halbrane. Nachází se na 83o20' jižní šířky a 43o5' západní délky (*), v JANINĚ PRŮLIVU v oblasti JIŽNĺHO PÓLU. Podle Poeova líčení žili na Tsalalu černoši projevující chorobnou bázeň před bílou barvou. Obývali vesnici jménem Klock-Klock. Z podivných skal vyrůstaly neznámé stromy a v potocích tekla neprůhledná hmota se zřetelnými žílami, které, proťaty čepelí, se ihned nemísily. Plavcům z Halbrane poskytl Tsalal jiný obraz. Byl to skalnatý útvar o obvodu 8 až 20 km. Půda byla černá, jako by spálená. Z původních obyvatel tu zbyla jen hromada kostí.
LEDOVÁ SFINGA
PONORKA NAUTILUS byla vybavena uhlíkovým reflektorem zcela originální konstrukce. Uhlíky zářily ve vzduchoprázdné baňce, takže téměř neubývaly. Kromě kapitána Nema se nikomu nepodařilo takovou uhlíkovou lampu sestrojit - ubývání uhlíků nezmírnily ani ty nejdůmyslnější konstrukce, natož aby mu zamezily.
DVACET TISĺC MIL POD MOŘEM
Název obytné části BACK CUPU, ostrůvku v Bermudském souostroví, v jehož tajné JESKYNI nalezla útočiště pirátská banda Ker Karraje, vystupujícího pod jménem hrabě d'Artigas. Zde byla i ELEKTRÁRNA a dílny, ve kterých vynálezce Thomas Roch za pomoci bídáckého inženýra Serk"ho vyrobil ROCHŮV BLESKOMET.
VYNÁLEZ ZKÁZY
Úl byl také název pro hangár bezpilotního LETADLA typu VOSA. Byl umístěn v továrně Marcela Camareta v BLACKLANDU.
PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVĺ VÝPRAVY BARSACOVY
12. 9. 1877, ve 23 hodin, 45 minut a 4 vteřiny, vypálil Herr Schultze z OBŘĺHO DĚLA umístěného v Býčí věži ve STAHLSTADTU granát proti FRANCE VILLE, aby ho zničil. Vzhledem k tomu, že rychlost granátu dvacetkrát převýšila rychlost tehdy obvyklou, granát unikl přitažlivosti zemské a stal se umělou oběžnicí Země. Šlo o granát obsahující SYMETRICKÉ NÁBOJE, jeden z ďábelských vynálezů tvůrce Stahlstadtu. Svou podstatou tato zbraň připomíná RAKETY s multihlavicemi, vyráběné v moderní době.
OCELOVÉ MĚSTO
Automatické přístroje v podobě medvěda a tygra objednal u neznámé (pravděpodobně sanfranciské) firmy americký milionář William W. Kolderup. Po FALEŠNÉM ZTROSKOTÁNĺ parníku DREAM předpokládal, že jeho synovec Godfrey doplave na OSTROV Spencer a naučí se tam samostatnému životu. Domnělé ohrožení šelmami mělo tento proces urychlit. O konstrukci zvířat se nedochovaly přesnější zprávy; víme jen, že je oživoval hodinový stroj, přičemž černošský sluha Jup Brass noc co noc pružinu natahoval. Jedno natažení vydrželo na několik hodin pohybu medvěda či tygra. Je třeba dodat, že k výchově měla patřit i ostrá střelba na domorodce (*), ve skutečnosti taktéž muže z personálu milionáře Kolderupa.
ŠKOLA ROBINSONŮ
Jeden z prvních, ne-li vůbec prvý vynález Marcela Camareta, založený na CAMARETOVĚ TEORII a využívající VRHAČE VLN. Díky jemu mohl vzniknout BLACKLAND a během deseti let byly 3 000 km2 přeměněny v úrodnou půdu.
PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVĺ VÝPRAVY BARSACOVY
Na někdejší Camaretovy výzkumy navážou vědci ve 29. století. Budou však méně úspěšní, takže se stane, že se jim počasí vymkne občas z rukou a mechanici v oddělení, jež bude mít na starost PROMĺTÁNĺ NA OBLAKA, budou stát se založenýma rukama. Zlepšení technické výbavy bude mít na starost vědecká redakce NOVIN BUDOUCNOSTI.
V XXIX. STOLETĺ (VĚČNÝ ADAM)
Umělý déšť, přesněji řečeno umělé zavlažování pomocí vodovodního potrubí bylo zavedeno i na plovoucím OSTROVĚ STANDARD-ISLANDU.
PLOVOUCĺ OSTROV
Neobyčejné smrti se dočkal neapolitánský zločinec Hannibal Pantalacci, působící v Jižní Africe. Při útěku před francouzským chemikem Cypriánem Mérem, údajným objevitelem VÝROBY DIAMANTŮ, zapletl se do sítě o rozměrech padesát krát padesát metrů, do jakých Kafři chytají ptáky. V síti bylo polapeno půl tuctu ohromných orlosupů. Vyděšení ptáci se vznesli i se sítí a uvězněným člověkem. Síť povolila ve výšce pěti set metrů a Pantalacci utrpěl po dopadu smrtelné zranění.
HVĚZDA JIHU
Šťastněji dopadl případ, k němuž došlo v Andách. Kondor zde uchvátil bezvládné tělo malého Roberta Granta (*), ale dítě se dostalo bez úhony na zem.
DĚTI KAPITÁNA GRANTA
Jedinečný typ balónu zkonstruovaný podle plánů doktora Samuela Fergussona, za finanční podpory Královské zeměpisné společnosti v Londýně. Konečné rozhodnutí padlo na zasedání zmíněné společnosti 14. 1. 1862 v Londýně. Balón byl vybaven zařízením umožňujícím libovolný vzestup a sestup. Vzduchoplavec tedy mohl využívat pasátních větrů, vanoucích v různých výškách rozdílným směrem. Obal balónu byl plněn vodíkem. Jeho výška byla čtyřiadvacet metrů, šířka o něco menší, dvaadvacet a půl metru. Objem činil okrouhle dva tisíce pět set padesát krychlových metrů. Uvnitř tohoto balónu skrýval se druhý, menší, o rozměrech dvacet a půl na výšku krát třináct a půl na šířku. Oba měly společnou záklopku. Byly zhotoveny z křížového lyonského hedvábí napuštěného gumou a vážily 481 kilogram. Koš měl kruhový půdorys o průměru pěti metrů, s ocelovými přistávacími pery na dně; vážil spolu se sítí sto dvacet sedm kilogramů. Důležitou součástí balónu byly čtyři nádrže (na str. * se píše o pěti nádržích) z plátna čtyři milimetry silného, spojené trubicí s kohoutem. K ní byla připojena pěticentimetrová spirála zakončená dvěma nestejně dlouhými rameny, z nichž větší bylo sedm metrů dlouhé, kratší jen čtyři a půl metru. V jedné nádrži byla zásoba vody. Elektrolyticky se voda rozkládala, přičemž kyslík byl odváděn do druhé a vodík do třetí nádrže. Plyny jsou určeny ke spalování v hořáku. Zvyšováním či snižováním teploty balón stoupal nebo klesal. Doktor Fergusson, jeho přítel Richard Kennedy a sluha Joe Vilson podnikli v tomto balónu cestu ze Zanzibaru přes jezera Tanganjika a Ukereve a jezero Čadské do Timbuktu a Segou, a až ke Gouinským vodopádům na řece Senegalu. Cesta trvala pět neděl a vynesla Fergussonovi, Kennedymu i Wilsonovi zlaté medaile Královské společnosti za nejpozoruhodnější OBJEV roku 1862. Let je pozoruhodný i tím, že v něm Verne popsal končiny doposud nenavštívené Evropy.
PĚT NEDĚL V BALÓNĚ
Bezpilotní LÉTAJĺCĺ STROJ, zkonstruovaný Marcelem Camaretem, tvůrcem BLACKLANDU. Byl to dlouhý válec vespod širší než nahoře. Na něm se závratnou rychlostí otáčely vrtule, tři hnací a jedna nosná, umístěná na kolmé ose. Byly poháněny na dálku elektricky. Dálkově byly i řízeny od pracovního stolu, velmi dlouhého a širokého, pokrytého páčkami a tlačítky. Obsluhoval je Camaretův spolupracovník Rigaud. Po přerušení proudu vosy spadly, avšak po dopadu se otevíraly ventily PLYNOVÝCH BOMB.
PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVĺ VÝPRAVY BARSACOVY
Vzducholoď, zničená při utkání s letadlem ALBATROS, se v některých českých překladech nazývá Vpřed. Technické podrobnosti uvádíme pod heslem GO AHEAD
ROBUR DOBYVATEL
Vynález Marcela Camareta, tvůrce BLACKLANDU, založený na praktickém využití CAMARETOVY TEORIE. Umožnil přesné směrování Hertzových vln, jež se za normálních okolností šíří všemi směry. Nejdůležitější součástí vrhače byl reflektor ze zvláštního VODIVÉHO KOVU. Elektrické stroje pak byly vybaveny přijímačem naladěným na určitou vlnovou délku. Vrhač vln vysílal elektrickou energii na předem určené vlně. Takto mohl Camaret uvádět do pohybu právě ten stroj, který potřeboval, ať už to byly bezpilotní letouny typu VOSA, nebo ELEKTRICKÉ PLUHY. Jelikož Hertzovy vlny silně podléhají přitažlivosti zemské (*) nechal Camaret umístit vrhače na vrcholy vysokých sloupů. Na sloupech byly též vrhače zaměřené do oblak - ty vyvolávaly UMĚLÝ DÉŠŤ.
PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVĺ VÝPRAVY BARSACOVY
Konstrukce Marcela Camareta, tvůrce BLACKLANDU. Ocelový kužel dlouhý pět metrů, o základně třicet metrů široké, měl na sobě šroubovitě uspořádané vyvýšeniny a prohlubně. Kužel se otáčel pomocí elektrické síly. Špičkou vnikal do sypké půdy, doslova se do ní vešroubovával. Otvory v kuželu se písek sypal dovnitř stroje, odkud byl vtahován do vznikající šachty a vyhazován na volné prostranství. Za sebou táhl ocelové roury o průměru totožném se základnou kužele. Roury sloužily jako výztuž chodby. Stroj existoval v PROJEKTU už delší dobu (*), ale Camaret dokončil projektovou dokumentaci a technickou realizaci za čtrnáct dní od rozhodnutí, že je třeba stroj vyrobit. K uplatnění přišel při povstání proti vládci Blacklandu, tyranovi Harrymu Killerovi.
PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVĺ VÝPRAVY BARSACOVY
Ve šrafovaném světě pořád něco vybuchovalo, práskalo a třískalo. Někdy to byly obyčejné výbušniny. Kolonisté na LINCOLNOVĚ OSTROVĚ si dovedli sami vyrobit střelný prach a nitroglycerin. Ještě před vynálezem dynamitu (kterého bylo ve šrafovaném světě použito k probourání vchodu do NOVÉ ABERFOYLIE) za nejúčinnější výbušninu platila střelná bavlna. Herr Schultze, obávaný pán STAHLSTADTU, ji pro své DĚLO zdokonalil, ale i jeho výbušná směs byla nevinná jako prskavka vánočního stromečku ve srovnání s PANKRASITEM či MIŠMAŠITEM (někdy se mu říká též MELI-MELONIT). Nejhorší ovšem byl FULGURÁTOR s DEFLAGRÁTOREM. Tato děsivá dvojice "átorů" dělala z ROCHOVA BLESKOMETU skutečný VYNÁLEZ ZKÁZY! Výbušniny tudíž sloužily především jako ZBRANĚ.
Valná část této knížky se zabývá vynálezy... Nejznámějšími vynálezy jsou Vernovy LÉTAJĺCĺ STROJE a PONORKY. Pozornost budí i jeho ZBRANĚ a VÝBUŠNINY. Vybudoval celá velká MĚSTA, ve kterých vynálezy vznikaly. Mnoho fantastických strojů Julese Verna poháněla ELEKTŘINA, ať už získaná z galvanických ČLÁNKŮ", nebo v ELEKTRÁRNÁCH. Kupodivu málo vynálezů sloužilo ZÁBAVĚ, spíš přispívaly ke zlepšení ŽIVOTNĺHO STYLU. V tomto hesle se zmíníme jen o těch vynálezech, které se nehodí do žádného z výše uvedených oddílů. Kam zařadit například UMĚLÉ ŠELMY nebo LEDOVOU ČOČKU? Jak chápat NEVIDITELNOST či FOTOGRAFII NA SĺTNICI? Jakou nálepkou označit PROMĺTÁNĺ DO PROSTORU? Zcela fantastické jsou vynálezy PŘITAHOVACĺHO a ODPUZOVACĺHO PŘĺSTROJE, oživené tajemným prvkem jménem XIRDALIUM. Vedle nich působí PNEUMATICKÁ VRTAČKA nebo PARNĺ VOZĺK zcela všedně. Při procházkách šrafovaným světem Julese Verna se musíme někdy dívat s bedlivou pozorností, abychom poznali, že například HVĚZDÁRNA LONGÝS PEAK je - na svou dobu - úžasný vynález či PROJEKT. Nebo SKAFANDR? V naší době je to věc běžná, ale za Vernova života fantastická jako VÝROBA DIAMANTŮ nebo UMĚLÝ DÉŠŤ. Některé vynálezy dříve fantastické byly v dnešní době v pozměněné podobě realizovány, jako třeba KYKLOSKOP, předchůdce průmyslové televize. Realizace HIBERNACE, zmrazování lidských těl, leží v nedohlednu a ANTIDIATERMNĺ LÁTKA nespatří světlo světa asi nikdy. A nezbývá než spustit SIRÉNU NA STLAČENÝ VZDUCH, abychom toto heslo efektně zakončili.
Nesprávný termín, jímž je označován ROCHŮV BLESKOMET, vynález francouzského vynálezce Thomase Rocha. Pod tímto heslem uvádíme technické podrobnosti.
VYNÁLEZ ZKÁZY
O výrobu diamantů se pokusil francouzský inženýr Cyprián Méré, chemik usazený v oblasti jihoafrických diamantových dolů. Ocelovou trubku dlouhou asi půl metru a silnou šest centimetrů vymazal hlínou nalezenou v diamantovém kutišti. Předpokládal totiž, že diamanty vznikají podobně jako síra v solfatárách neúplným okysličením sirovodíku. Usoudil, že by mohlo dojít k okysličení vodíku s částečným okysličením uhlíku, čímž by krystalizoval nadbytečný uhlík. Vymazanou trubku chemik uzavřel na jednom konci, pak do ní vložil úlomky mědi, nalil tam dva litry vody a doplnil bahenním plynem. Válec pak zašrouboval kovovou zátkou. Dva týdny žhavil válec v peci. Potom došlo k explozi. Diamant, který byl uvnitř nalezen, nevznikl však uměle. Byl přirozeného původu a do zničeného přístroje ho vložil sluha Matakit, který ho nalehl v dole.
HVĚZDA JIHU
Šlo prakticky o RAKETU; technické podrobnosti, zvláště pak princip pohonu, přesně neznáme. Sestrojil je Marcel Camaret, tvůrce BLACKLANDU, aniž tušil, k jak mrzkým cílům bude využito. Dolet TORPÉDA byl pětadvacet kilometrů. Naváděno bylo dálkově, pomocí souřadnic: blacklandský tyran Harry Killer například zasunul spojovací kolíček do zdířky telefonního rozdělovače a udal souřadnici 111; 1528; 1 a po zapojení dalšího kolíčku druhou souřadnici 14; 2402; 12. Po několika vteřinách torpédo zasáhlo černocha, který se údajně hotovil k útěku. Šlo v dějinách vojenství o ojedinělý případ použití rakety proti jednotlivci - explozivní účinek ZBRANĚ musel být navíc nepatrný, protože druhý černoch, který stál těsně vedle oběti, unikl bez zranění: konstruktér i uživatel zbraně zřejmě spoléhali na absolutní přesnost zásahu.
PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVĺ VÝPRAVY BARSACOVY
Vědci zkoumající vznik člověka jako živočišného druhu na Zemi doposud marně pátrají po "ztraceném článku" - po našem prapředkovi, který dosud nebyl člověkem, ale už nepatřil mezi opice. V konžských pralesích však žijí wagddijové, skutečné MLUVĺCĺ OPICE, které přinejmenším svým vzezřením odpovídají tomu, co si pod pojmem ztracený článek přestavujeme. Kulturně jsou však na poměrně vysoké úrovni - svědčí o ní jejich vesnice NGALA.
VES VE VZDUCHU
Hmota stotisíckrát radioaktivnější než rádium, objevená francouzským učencem Zefyrinem Xirdalem, tvůrcem XIRDALOVY TEORIE. Xirdal ji přechovával v malé, jasně zářící trubičce (*), s níž zacházel bez ohledů na předpisy a zásady zacházení s radioaktivními materiály. Energie uvolňovaná z xirdalia byla využita v PŘITAHOVACĺM PŘĺSTROJI i ODPUZOVACĺM PŘĺSTROJI.
HONBA ZA METEORITEM
Zefyrin Xirdal, jednadvacetiletý Pařížan, bytem v šestém patře blíže neurčeného domu v ulici Cassette, majitel roční renty patnácti tisíc franků, kmotřenec a chráněnec bankéře Roberta Lecoeura, je největší vědecký génius z celé plejády vernovských vědců a vynálezců. Podle jeho teorie podstatou všehomíra je energie, která je "základní částicí". Energie je v ustavičném pohybu. Hmotná tělesa ji pohlcují, ale také vyzařují. Každá změna stavu hmoty, zejména její rozpad, je provázena vyzařováním energie. I v nezvažitelné částečce hmoty je obrovská energie. Hmota je obklopena DYNAMOSFÉROU, energetickým prostředím. Ta se poblíž velkých seskupení hmoty projevuje jako přitažlivost. Podle této teorie je technicky možné uvolnit díl energie, vyslat ji na libovolné místo v prostoru a zde působit silově na jakékoli těleso poblíž onoho bodu (* a násl.). Teorie byla i základem Xirdalova nikdy nedokončeného ENERGETICKÉHO ČLÁNKU. K obdobným výsledkům došla i CAMARETOVA TEORIE.
HONBA ZA METEOREM
Nehybná vodní hladina údajně vzdoruje mrazu déle než hladina rozvlněná větrem. Přesvědčili se o tom trosečníci na kometě GALLIA. Gallické moře nechtělo zamrznout, přestože teplota klesla pod bod mrazu. Jakmile ale dívenka Nina hodila ledový střep do moře, zazněl praskot a moře v okamžiku zamrzlo.
NA KOMETĚ
Vernovi hrdinové se rádi bavili. Většina patřila ke společenské vrstvě středně zámožných lidí (jen výjimečně to byli opravdu velcí boháči) a potrpěli si na dobrý ŽIVOTNĺ STYL. K zábavě měl sloužit PARNĺ SLON, tato čtyřnohá lokomotiva silničního vlaku. Mimořádně nákladným zábavním podnikem byl plovoucí OSTROV STANDARD-ISLAND, vybavený četnými drobnými vynálezy, jež měly zpříjemnit dlouhou chvíli: nalezli bychom tu zdokonalený FONOGRAF, FONOGRAFICKÉ KNIHY, ba dokonce i FONOGRAFICKÉ HODINKY. Místo našeho rozhlasu, televize a dálnopisu zde měli TELEAUTOGRAF, TELEFOT a THEATROFON. Ke kuriozitám jistě patřily JEDLÉ NOVINY. Ve Vernově světě se chudí lidé zřídka mohli těšit z fantastických vynálezů. Možno se zmínit jen o dvou: byly to ŽIVÉ VARHANY a ŽIVÝ FLAŠINET. Některé vynálezy ale patří daleké budoucnosti, jako například PROMĺTÁNĺ NA OBLAKA či NOVINY BUDOUCNOSTI. V té době bude telefot zdokonalen a stane se z něho FONOTELEFOT.
Výčet vynálezů sloužících zábavě je - jak vidno - krátký. Při troše dobré vůle bychom do něho mohli zařadit i KOLUMBIADU a MĚSĺČNĺ STŘELU. Členové baltimorského Gun-Clubu si usmysleli střílet DĚLEM na Měsíc proto, že po skončení války Severu proti Jihu neměli co dělat a hrozně se nudili! Výstřední milionář Hypperbone dokázal využít k zábavě dokonce i své ZDÁNLIVÉ SMRTI. Malý počet "zábavných vynálezů" nás překvapuje. V naší době, koncem dvacátého století, se statisíce geniálních duchů zabývají vynálezy, které mají pobavit čím dál více znuděné obecenstvo. Přečteme-li důkladně příběhy Vernových hrdinů, zjistíme, že se bavili rádi a často - zejména tím, že něco činorodého podnikali.
Medvěd je ve verneovkách častým protivníkem člověka. Utkání muže a zvířete děje se mnohdy za podivuhodných okolností. Kapitán Hatteras lovil medvěda převlečen za tuleně, ozbrojen puškou nabitou zmrzlou rtutí. Stalo se to při cestě na SEVERNĺ PÓL.
DOBRODRUŽSTVĺ KAPITÁNA HATTERASE
Podivuhodný zápas s medvědem svedl Patrick Richardson, účastník výpravy ke ZLATÉ SOPCE. Byl napaden obrovitým medvědem grizzlym. Naštěstí ovládal savat, francouzské bojové umění, které se podobá thajskému boxu, čínskému kung-fu, japonskému karate nebo korejskému taekwon-do. Richardson zaútočil na medvěda obloukovým bočním kopem (v karate nazývaném mawaši-geri), po němž následoval přímý úder do tlamy. Po dalších dvou prudkých úderech vedených na hlavu se překvapený medvěd dal na útěk. Celý boj trval tři minuty, arciť bez přerušení. Zápas s medvědem se děl v jiných románech většinou s nožem v ruce.ZLATÁ SOPKA
Ač je to smutné, mnohé z vynálezů Julese Verna sloužily k zabíjení. Největší slávy dosáhl VYNÁLEZ ZKÁZY - ROCHŮV BLESKOMET, podivuhodný raketomet vybavený VÝBUŠNINAMI doposud nevídané síly. Ničivou účinností byl srovnatelný s BAKTERIOLOGICKÝMI CRANÁTY, ZBRANĺ 29. století. Připusťme ovšem, že PLYNOVÉ BOMBY a PLYNOVÝ GRANÁT dokázaly napáchat mnoho zla, téměř tolik jako SYMETRICKÝ NÁBOJ. Ve srovnání s těmito vynálezy vypadá TORPÉDO docela obyčejně. LOĎ S ODDĚLITELNOU OSTRUHOU byla také vybavena torpédem, avšak tento vynález zůstal jen v představě vynálezcově. Kupodivu jen jediné z DĚL Julese Verna sloužilo jako zbraň; OBŘĺ DĚLO Herr Schultze, ale ani to nikomu neublížilo - zasloužilo se o vypuštění první UMĚLÉ OBĚŽNICE. Horší to bylo s PONORKAMI. Víme, že NAUTILUS potopil svou ostrou přídí nejeden koráb a PIRÁTSKÁ PONORKA konala jen loupežné výpravy. Nu a SWORD patřil britskému válečnému námořnictvu, byl tudíž také zbraní. Obdobně je tomu s LÉTAJĺCĺMI STROJI. Letadlo ALBATROS podniklo první letecký souboj světa se vzducholodí GO ALHEAD a na jeho palubě nechybělo DĚLO ke STŘELBĚ NA SMRŠŤ, ale žel také ke střelbě proti lidem. POSTRACH čili EPOUVANTA budil jen hrůzu, zato LETADLA a VOSY, vyrobené v BLACKLANDU, účinně ubližovaly lidem. Tak už je to ve světě zařízeno: snad každý vynález může lidem pomáhat i škodit. Důkazem je ELEKTŘINA. Jak užitečný je to zdroj síly, ale kolik elektrických vynálezů Julese Verna lidem ubližovalo: ELEKTRICKÉ JISKRY, ELEKTRICKÁ OCHRANA, MAGNETICKÉ DESKY, PODMOŘSKÉ PUŠKY, torpédovky ELEKTRIKY, DOTYKOVÉ PŘĺSTROJE, ale i ODPOSLOUCHÁVACĺ ZAŘĺZENĺ.
K raněnému Petrovi Bathorymu byl přivolán proslulý lékař doktor Antekirt. Po lékařově příchodu raněný otevřel oči, pohlédl na Antekirta a vzápětí ztichl jako bez života. Doktor Antekirt mu zatlačil oči řka: "Smrt neničí, činí jen neviditelným". O několik dní později, po pohřbu, se odebral na hřbitov, kde nařídil obru Matifouovi, aby otevřel rakev, tělo vyjmul a odnesl do lodi ELEKTRIKA. Zde Antekirt zdánlivě mrtvého opět přivedl k životu.
MATYÁŠ SANDORF (NOVÝ HRABĚ MONTE CHRISTO)
Obětí zdánlivé smrti byl i chicagský boháč William J. Hypperbone, člen zdejšího Excentric Clubu (Klubu výstředníků). Údajně zemřel 1. 1. 1897, o dva dny později byl uložen do hrobky. Lékaři se však mýlili, když konstatovali smrt v důsledku návalu krve do mozku; navečer 3. 4. se Hypperbone probudil v rakvi a voláním na sebe upozornil strážníka, který měl službu v hrobce na oakswoodském hřbitově. Výstředník Hypperbone však uvědomil veřejnost o tom, co se stalo, až 15. 7., kdy sedmadvacet minut před půlnocí vystoupil před zraky diváků přilákaných zvonem. Není známo, jaký byl osud lékařů, kteří se tak šeredně zmýlili a nedbalostí málem způsobili Hypperbonovi smrt hodnou pera Poeova.
HRA O DĚDICTVĺ
Vzácný exemplář zévy obrovské (Tridacna gigas) byl umístěn na palubě NAUTILU - skořepina tohoto mlže měla šestimetrový obvod. Kapitán Nemo z ní nechal vyrobit vodotrysk. Ještě větší a zajímavější zéva se nachází na mořském dně nedaleko Cejlonu. Její šíře přesahuje dva metry (největší známé exempláře jsou půldruhametrové) a mezi záhyby těla je perla o velikosti kokosového ořechu (*), věru podivuhodná PŘĺRODNĺ ZVLÁŠTNOST!
DVACET TISĺC MIL POD MOŘEM
Leží na pobřeží zátoky Mackenzie, nedaleko Herschelova OSTROVA. Objevil ji v době Zlaté horečky na Aljašce francouzský zlatokop Jakub Ledun, ale nedokázal objevené bohatství pro sebe zužitkovat. Před smrtí svěřil tajemství své krajance Haně Edgertonové. Výprava složená převážně z Francouzů sopku skutečně nalezla, ale v okamžiku nouze, kdy ji ohrožovali násilníci, Francouzi náloží prolomili stěnu sopky. Průnik mořské vody způsobil výbuch (*), který sopku rozmetal. Z celého bohatství zůstal jen jediný balvan zlata o ceně 100 000 franků (*), jejž pro sebe získal Ben Raddle.
ZLATÁ SOPKA
Meteor ze zlata byl objeven neurčeného roku - zřejmě na přelomu devatenáctého a dvacátého století - dne 16. 3. v 7 hodin, 37 minut a 20 vteřin současně dvěma amatérskými hvězdáři, Deanem Forsythem a Sydneym Hudelsonem - proto dostal název Forsyth-Hudelsonův meteor. Meteor kroužil několik týdnů kolem Země. 2. 5. pařížská hvězdárna oznámila, že podle výpočtů jejích odborníků je meteor zlatý. V tu dobu ale už pracoval PŘITAHOVACĺ PŘĺSTROJ Zefyrina Xirdala, který nakonec meteor přiměl k dopadu na severozápadní cíp ostrova Upernaviku nedaleko grónských břehů. Potvrdil se výpočet hvězdářů z Greenwiche, podle něhož má meteor v průměru pětapadesát metrů a váží milion osm set šedesát sedm tisíc tun. Váha odpovídá ceně pěti tisíc sedmi set osmdesáti osmi miliard franků. Dopad meteoru bezmála vyvolal mezinárodní konflikt. K Upernaviku se začala stahovat válečná plavidla šestnácti států. Xirdal však zasáhl ODPUZOVACĺM PŘĺSTROJEM, jímž smetl meteor do moře, kde vybuchl na tisíce úlomků a nezbylo z něho nic.
HONBA ZA METEORITEM
Při obraně ostrova Antekirty 4. 12. 1882 proti útoku arabského kmene Senussiů zaměstnanec doktora Antekirta, cirkusový silák Matifou, uchopil polní DĚLO ležící na písku bez podstavce, opřel je o skalisko a při výstřelu ztlumil zpětný ráz tak účinně, že střela zasáhla loď prchajícího náčelníka útočníků - přesně, jak Matifounův přítel Pescade dělo zamířil. Vzhledem k tomu, že se délka polních děl užívaných v osmdesátých létech devatenáctého století pohybovala mezi 190 až 210 cm a jejich hmotnost mezi 360 až 609 kilogramy, není divu, že po Matifounovi žádný ze známých siláků neprojevil chuť tento výkop zopakovat.
MATYÁŠ SANDORF (NOVÝ HRABĚ MONTE CHRISTO)
Ve vesnici Kalfermattu, v blíže neurčeném katolickém kantonu ve Švýcarsku nedaleko jezera Constance, došlo - zdá se, že počátkem devatenáctého století - k politováníhodnému případu, jehož obětmi bylo šestnáct zde žijících dětí. O vánočním čase se tu objevil mistr varhaník Effarane (*), provázený pomocníkem, který šlapal měchy varhan. Tento mistr Effarane slíbil místním obyvatelům, že pronikavě zvýší kvalitu varhan v jejich kostele. Za tím účelem vycvičil šestnáct dětí tak, aby každý na pokyn čistě zapělo jeden tón. Při varhanním koncertu dal mistr Effarane stisknutím příslušné klávesy dítěti pokyn tak, že na ně foukl trubičkou vzduch; dokud vzduch foukal, dítě pělo. Koncert se konal jen jednou, nazítří mistr Effarane i s pomocníkem zmizel.
PAN RÉ A SLEČNA MI (VČERA A ZĺTRA)
Životní styl je široký pojem. Patří do něho vše, co a jak konáme, jak pracujeme a jak se bavíme, jak bydlíme i jak se oblékáme a stravujeme i jak se chováme jeden k druhému. Vernovi hrdinové zpravidla zachovávají i v krajně vypjatých situacích důstojný životní styl příslušníků středních vrstev poloviny devatenáctého století. Patřil k němu i značný díl přepychu. Vzpomeňme jen, jak luxusně byla uvnitř zařízena ponorka NAUTILUS! Kapitán Nemo dobýval z moře nejen potravu, nejen sodík pro své galvanické ČLÁNKY, nýbrž i chaluhy na výrobu speciálních DOUTNĺKŮ a VOŇAVKY! Sebe i posádku oblékal do šatů vyrobených z TKANINY Z LASTUR a jedli pokrmy připravené na elektrickém SPORÁKU. Vernovi hrdinové jsou často účastni ztroskotání. Ale i v této hrozné situaci hledí vybudovat si co možná největší pohodlí. Například celý pobyt trosečníků na LINCOLNOVĚ OSTROVĚ můžeme označit jako zápas o co nejlepší životní styl. K pohodlí trosečníků nezbytně patří JESKYNĚ - proto se tento motiv tak často objevuje. Pohodlný byl silniční vlak tažený PARNĺM SLONEM, pohodlná byla VODNĺ ŽELEZNICE, spojující KOAL-CITY s povrchem zemským, pohodlný byl LÉTAJĺCĺ STROJ zvaný ALBATROS. Verne vypracoval i několik PROJEKTŮ, ve kterých představil svoje vize co nejdokonalejšího životního stylu. Jsou to především MĚSTA, v první řadě FRANCE-VILLE, ale i Milliard-City na STANDARD-ISLANDU se svými HLINĺKOVÝMI STAVBAMI doplněnými zdmi ze SKLENĚNÝCH CIHEL. Dalším takovým ideálním městem byl NOVÝ ARTENAK doktora Antekirta. V souvislosti se životním stylem Verne uvažoval i o ovlivňování počasí. Ne méně než třikrát se zmiňuje o UMĚLÉM DEŠTI. Robur i Nemo rádi osobně vzdorovali živlům, přičemž Robur dokonce vymyslel způsob, jak dostat svůj Albatros z bouře STŘELBOU NA SMRŠŤ. A co teprve budoucnost! Ta přinese AUTOMATICKOU KOUPELNU a MECHANICKÝ OBLÉKAČ, STOLOVÁNĺ BUDOUCNOSTI i PODMOŘSKÉ METRO. Díky MAGNETOMETRU se lidé budou lépe starat o své zdraví - i to patří k dokonalému životnímu stylu. Verna ale napadlo, že vývoj vědy a techniky bude člověka v jistém ohledu oc huzovat. Vidiny měst STAHLSTADTU a BLACKLANDU jsou obrazem hrůzného policejního státu zotročujícího občany, kteří jsou jakž takž slušně živeni a šaceni, ale oplátkou (v Blacklandu) sledováni tajnou policií přístrojem zvaným KYKLOSKOP. Ti, kteří se příčí vůli vládců, jsou nemilosrdně likvidováni. I to je obraz životního stylu, který - žel - není ani dnes na naší planetě nijak výjimečný. Ale nekončeme toto heslo chmurně, oslaďme si je trochu - a nedbejme, že je to CUKR Z HADRŮ, jeden z málo známých vernovských vynálezů!