Jednostrannost jako metoda
Před časem se na TV Nova, v pořadu Na vlastní oči,
objevila reportáž o tajemných stínech v jihlavském podzemí. Nejprve redaktor,
který šot připravil, zmínil svou předchozí reportáž, ve které se mu podařilo
zachytit tajemný stín na zdi v jedné z chodeb, kterými je jihlavské podzemí
protkáno. Obrázek stínu byl zachycen na malou ruční videokameru, a byl
zjevně upraven (zřejmě počítačově) tak, že kontrast byl vytažen na maximum,
což způsobilo zviditelnění stínu i pro běžného diváka televize.
Dále se reportáž odehrávala podle klasického scénáře:
nejprve promluvil záhadolog, který pronesl několik mlhavých vět o jakýchsi
tajemných silách, načež vyřkl onu magickou formuli, že "současná věda na
podobné úkazy není schopna přistoupit". V několika dalších střizích pokračoval
v litanii proti vědě a vědcům, neopomněl zmínit strnulost současné vědy
a několik dalších nesouvisejících témat. Dalším protagonistou byl jiný
záhadopravec, který v lichých sekvencích pronášel výroky, které pak v sudých
střizích sám popíral.
Dále se tu objevilo několik geologů, kteří s geologickým
radarem odhalili anomální chování zmíněné stěny a vyslovili předpoklad
nějakého prostoru za oním místem. Pak - proložen zníměnými záhadology -
jakýsi vousatý člověk, který vypadal jako vágus náhodně sebraný z ulice,
obsluhoval vrtačku, která měla prokázat, zda za zdí skutečně nějaký dutý
prostor je či nikoliv. Samozřejmě, že dutina se neobjevila, zato přizvaný
senzibil umně roztočil svou virguli přesně v místě, které redaktor označil
jako aktivní zónu.
Na závěr následoval znovu záběr na stín a poznámka o tajemných
zvucích, které redaktor na místě slyšel. V pořadu nepromluvil jediný vědec
zabývající se geologií, poznámky o válečných pokusech nacistů byly utlučeny
řečmi o perverzní snaze vědců vyvracet vše, co se nehodí do jejich obrazu
světa. Vůbec nebyla zmíněna studie, která tento jev vyvětluje impregnací
horniny nějakou fosforeskující látkou s dlouhým dosvitem, která se již
nevyrábí. Prázdné řeči obsluhovačů geologického radaru a vrtačky byly sestříhány
tak, aby podporovaly teorii tajemných sil.
Zdálo by se, že na této historce není nic zvláštního.
Každý inteligentní člověk z ní pochopí, že šlo o podbízivou snahu o záhadu
za každou cenu. Problém je v tom, že tento šot plně vystihuje praxi, které
se v naší komerční televizi ustálila - totiž jednostranný pohled na věc.
Po skončení tohoto pořadu jsem si vzpomněl na záběry
potácejícího se poslance, který prochází mezi lavicemi parlamentu, které
doplňoval čtený komentář o alkoholismu našich zákonodárců. V tomto kratičkém
šotu, který Nova vysílala v hlavní zpravodajské relaci, se také mluvilo
jen o alkoholu - vulgo o tom, jak se ti zkorumpovaní poslanci ožírají za
peníze daňových poplatníků. Informaci o tom, že daný poslanec má problémy
s páteří a potácel se proto, že byl nadopován anestetiky, které měly utlumit
bolest, aby se mohl zůčastnit hlasovaní, jsem si musel přečíst až v denním
tisku.
Zdá se, že TV Nova, nebo spíše její redaktoři, deformují
skutečnost k obrazu svému - ať už z neznalosti, které je ani v nejmenším
neomlouvá, nebo zcela úmyslně, aby učinili své stupidní reportáže alespoň
trochu zajímavé. Pokud by se podobný přístup objevoval jen u některých
zpravodajů Novy, bylo by to snad omluvitelné - blbci se najdou všude. Pokud
je však zpravodajství nejsledovanější televizní stanice, které je navíc
pro mnoho lidí - zvláště mimo větší města - jediným zdrojem informací,
takto tendenční komplexně, pak je to alarmující.
Jistě - Vladimír Železný - podle vlastních slov kovaný
vědec a disident - ve svých sobotních extenpore vysvětlí, že divák si žádá
své a vše přejde smutným nakrčením čela a pohybem brýle z nosu, brýle
na nos. Je to ale opravdu tak? Opravdu diváci žádají aby byli úmyslně
klamáni, nebo alepsoň dezinformováni? Já jsem sice jen svátečním divákem
(jak to vtipně vyjádřil Pavel Koten takřka homeopatickým), ale přesto
si dovolím proti podobné praxi protestovat. Nesouhlasím s tím, aby byl
70 procentům populace vymýván mozek blbostmi o tajemných zvucích
(za které může městský člověk, který tráví v katakombách první noc, považovat
prakticky cokoliv - od šramocení potkanů až po kapání vody), nebo o neschopnosti
vědy.
Možná, že divák má právo sám si zvolit, co bude považovat
za pravdu. Možná je opravdu věcí každého z nás co si z nabízených alternativ
vybere, ale pak tu ty alternativy musí být. Když záhadolog blábolí cosi
o astrálních silách a neměřitelných energetických polích, pak by měl vzápětí
zaznít hlas kompetentního vědce, který předloží koherentní teorii vysvětlující
pozorovaný jev. Nepřipadá mi ovšem normální, když místo pokusu o alespoň
trochu seriózní přístup vidím v reportážích nejsledovanější televize jen
zmatené plkání jakéhosi morálně degenerovaného jedince, který sám sebe
vydává za reportéra.
A proto, spolu s Juliem Fučíkem, volám:
Lidé, bděte!
|